ZPEVNY KANAREK

TEORIE ZPĚVU

Většina zpěvných ptáků včetně divokého kanára nezpívá stejně (jednot­várně), ale v jejich písni se střídají odlišné úseky. Pro ty se u zpěvných kanárů začal použíat název túry. Stalo se tak v německém pohoří Harc v polovině 19. století, když harčtí kanáři vznikali. Tehdejší znalci kanářího zpěvu pojmenovali jednotlivé túry většinou tak, že název se foneticky blížil skutečnému znění túry. České překlady těchto názvů jsou skutečnému znění túr  trochu vzdálenější. Dodnes se set­káváme také s termínem role. Ten vznikl rovněž v Harcu souběžně s označením túra, ale jedná se o název významově užší, užívaný pou­ze pro túry spojované (rolované). Posuzovatel vyjadřuje hodnotu jednotlivých túr pomocí bodů. O výši bodo­vého hodnocení rozhoduje poloha, rytmus, barva, stavba a délka túr.

POLOHA TÚRY

 Rozeznáváme tři polohy túry:

 první – vysoká zní na vokál y nebo a

 druhá – střední zní na vokál o

 třetí – hluboká zní na vokál u.

V každé z těchto poloh lze dále jemněji rozlišovat různou výš­ku tónů přednášeného zpěvu. Čím je zpěv hlubší, tím je hodnotnější. Při bodovém ocenění určité túry však posuzovatel vždy přihlíží též k rytmu, barvě, stavbě a délce.

RYTMUS TÚRY

Rytmem túry rozumíme rychlost přednesu. Čím je rytmus volnější a pomalejší, tím je túra lahod­nější a cennější. Proto túra předne­sená ve stejné poloze, ale v rychlejším tempu má nižší bodovou hod­notu než túra přednesená ve volném a pomalém rytmu!

BARVA TÚRY

Ze zkušenosti víme, že stejný tón, vydaný různými osobami má různé zabarvení spočívající v oso­bitém charakteru hlasivek a ozvuč­ných struktur. I jedna osoba může zazpívat jeden tón několikrát, a to vždy v odlišné barvě hlasu. Stejně je tomu u kanárů. Každá tú­ra má svoji svéráznou barvu, kterou si musí posuzovatel osvojit, má-li túru okamžitě rozpoznat a přiřadit jí patřičnou bodovou hod­notu. Proto barva túry je jednou z důležitých vlastností pro oceně­ní zpěvu kanára. Zásadním požadavkem na barvu zpěvu harckého kanára je dutost. U ideálně dutě přednášeného zpěvu dobře vnímáme jeho polohu a sílu, ale obtížně určujeme směr a vzdálenost, odkud přichází, stejně jako přesný začátek a konec tónů. Ty nastupují a odeznívají poznenáhlu, jakoby byly přinášeny závany větru. V takovém zpěvu není místa pro souhlásky a není náhodou, že vokálové provedení túr bývá považováno za nejkrásnější.

STAVBA TÚRY

Při poslechu kanářího zpěvu vnímáme jednotlivé tóny jako sla­biky, tvořené spojením souhlásek (konsonantů) a samohlásek (voká­lů).

Základní samohlásky (vokály) jsou: i-y, o, u, někdy a, e, vzácněji dvoj­hlásky au nebo ou.

Základní souhlásky (konsonanty) jsou: r, l, h, d, t, k, g a b (u chybných túr např. h, n, p, s, t, v, z atd.).

Samohlásky určují polohu túry a souhlásky určují druh túry. Abychom správně rozeznali druh túry, musíme si také uvědomit, zda se jedná o túru rolovanou (spojovanou) nebo oddělovanou, kdy se me­zi jednotlivými tóny nacházejí pomlky.

DÉLKA TÚRY

Doba přednesu jednotlivých túr ovlivňuje dojem, kterým na nás kanár zapůsobí.

· Neladné nebo dokonce chybné túry v písni ruší tím více, čím jsou delší a čím častěji jsou předná­šeny. Žádoucí je, aby se nevyskytovaly.

· Hodnotné píšťaly, hukoty, tlukoty a pomocné túry by měly trvat přiměřeně dlouhou dobu (nejlépe 3 – 5 sekund). Tři až pět úderů je ideál.

· Hodnotné túry v nejlepším provedení kanára stojí velké úsi­lí. O to více oceňujeme, přednáší-li je co nejdéle. To platí především pro duté role, basové role a duté zvonky, ale také pro klokoty.

ZPĚVNÍ PROJEV: Čistota, jasnost, zřetelnost a plné vyjádření jednotlivých túr jsou důležitým chovatelským cílem. Zpěv nevyjádřený, široký, trhaný nebo chybný je naopak nežádoucí. Zpěv některých kanárů je hlasitý – orgánový, jiných pak tichý, jemný a kulatý. Jemným kanárům musí posuzovatel věnovat zvýšenou pozornost, protože jemný zpěv je rovnocenný orgánovému zpěvu.

 DĚLENÍ TÚR

Podle návaznosti jednotlivých tónů rozdělujeme túry na

 spojo­vané neboli rolované: duté role, basové role, klokoty a rolované zvonky,

oddělované

· lehce: duté zvonky, rovné zvonky

· přísně: píšťaly, hukoty a tlukoty.

 Podle bodového hodnocení dělíme túry na

hlavní:

duté role – až 27 bodů

basové role – až 27 bodů

klokoty – až 27 bodů

střední:

duté zvonky – až 18 bodů

píšťaly – až 18 bodů

hukoty – až 18 bodů

tlukoty – až 18 bodů

pomocné:

rolované a rovné zvonky (zvonkové túry) – až 9 bodů.

Výše uvedené túry ve správném provedení jsou v písni kanára žádoucí a jsou proto souhrnně zařazovány mezi túry hodnotné, zatímco všechny ostatní túry označujeme za nehodnotné.

Nehodnotné túry dělíme podle závažnosti do tří skupin:

· nelad­né – jsou provedeny ostřeji nebo hlasem nepříjemně zabarveným.

· chybné – jsou závažnými prohřešky proti ideálnímu zpěvu harckého dutopěvce, tzn. že túry jsou natolik vysoké nebo ostré

· výlukové – jsou natolik závažnými prohřešky proti ideálnímu zpěvu harckého dutopěvce, že kanár není hodnocen